Izolační dvojskla a trojskla

Izolační skla jsou konstruována nejčastěji jako dvojskla, tzn., že mezi dvěma tabulemi skla je vzduchová mezera, která je vymezena distančním rámečkem. Rámeček je naplněn vysoušecím prostředkem, který absorbuje případnou vlhkost a zabraňuje tak rosení skel. Pro zvýšení izolačních vlastností skel, je prostor mezi tabulemi vyplněn izolačním plynem. Nejčastěji používaným plynem je vzhledem k jeho vlastnostem a ceně Argon. Při složení skla 4-16-4 (4mm sklo – 16mm vzduchová mezera – 4mm sklo s pokovením) a při plnění dutiny argonem je docíleno koeficientu prostupnosti tepla K = až 1,0, oproti izolačnímu sklu bez použití pokoveného skla a argonu, kdy K = 2,8.

Při požadavku vyšší tepelné izolace, jako jsou např. nízkoenergetické domy, zimní zahrady, prosklené fasády apod. může být použito izolačního trojskla. Konstrukce je obdobná jako u dvojskel, přičemž je přidána ještě jedna tabule skla a tím vznikne další izolační dutina. V tomto případě může koeficient prostupnosti tepla dosáhnout hodnoty až U=0,6, v případě použití plnění meziskelního prostoru Kryptonem až U=0,4.

Na sklo, které je na exteriérové straně, může být navíc použito speciální protisluneční pokovení. Nevýhodou izolačních trojskel je ale jejich poměrně vysoká hmotnost (v závislosti na rozměru).

Izolační vlastnosti dvojskel a trojskel jsou podstatně ovlivněny použitým sklem. Nejčastěji požívanou kombinací je čiré sklo doplněné sklem s pokovenou vrstvou s koeficientem U=1,1 nebo U=1,0.

Dále pak rozměrem distančního rámečku, který vymezuje izolační dutinu. Distanční rámeček může být klasický, nebo takzvaná teplá hrana. Vhodnost výběru mezi dvojsklem a trojsklem je lepší osobně konzultovat. Bez znalosti konkrétní situace a místa použití nelze seriózně zvolit nejvhodnější typ zasklení.

typ aplikace: 
bezpečnost
ochrana proti hluku
ochrana proti ohni
protisluneční ochrana
střešní zasklení
umístění v exteriéru: 
izolační skla
střešní zasklení
výtahové šachty